Nedávný příběh odcházející šéfa ČEZu Martina Romana mě jen utvrdil v české malosti, závisti, chybějícímu respektu k ostatním a nesmírné libosti v urážení ostatních. Ať už byl pan Roman jakýkoliv, jeho práce přinesla výsledky. Z průměrné státem vlastněné energetické firmy dokázal vybudovat jednu z největších firem v této oblasti v Evropě. Firmu, která úspěšně působí od Česka až po Turecko a generuje českému státu obrovské finanční zisky. Takovou firmu máme v České republice jen jednu, možná dvě.
Velký úspěch státem vlastněné firmy je v naší zemi vlastně malým zázrakem. Připomeňme si například příběh ČSA. Státem dosazovaní manažeři opakovaně prokázali svoji nekompetenci a místo, aby se z pražského letiště stal východoevropský přepravní uzel obsluhovaný z velké části i letadly ČSA, přivedli firmu téměř ke krachu. Nebo smutný příběh české vody - velká většina domácností z každého litru pitné vody odvádí slušný poplatek nadnárodním společnostem a francouzským obyvatelům. Firmy jako Škoda, Foxconn v Česku sice vyrábí, ale jsou řízeny a vlastněny zahraničními subjekty, jejich zisky odcházejí do zahraničí a o jejich strategii a dalším působení na území našeho státu se rozhoduje ve Wolfsburgu nebo v Hong Kongu.
V českých korupčních podmínkách není zdaleka samozřejmostí mít ve službách státu schopného manažera, který rozvíjí firmu, nikoliv výhradně kariéry a majetek svých příbuzných, známých a všech, kteří ho drží ve funkci. Pochvala by tedy vlastně měla patřit i českým politikům napříč politickým spektrem, kteří nechali pana Romana ve funkci působit. Naopak odsuzuji česká média, která v den odvolání pana Romana spustila nenávistnou kampaň a zahájila amatérské hledání afér. Sotva bychom v nich našli jeden pochvalný článek. Být v Česku úspěšný není jednoduché.
Další pochvala patři panu Schwarzenbergovi. Ač má ideologicky odlišné postoje než já, je v současnosti jediným českým výrazným politikem s konzistentími názory. Ty veřejně presentuje, stojí si za nimi a to bez ohledu na jejich aktuální popularitu. V poslední době mě pan Schwarzenberg potěšil například svým názorem na půjčku 90 miliard Kč měnovému fondu (ano – jinak se ocitneme v izolaci), svými vyjádřeními ohledně národního parku Šumava (když národní park , tak bez zásahů a ekonomických aktivit) nebo jeho veřejné znepokojení nad stavem demokracie v Rusku.
Moc bychom v Česku potřebovali více nezkorumpovaných, kultivovaných proevropských politiků, ať už v barvách jakéhokoliv politického uskupení. Jen tak bychom mohli časem napravit značně pošramocenou pověst našeho státu v zahraničí a zapojit se zpět do jádra Evropy. Možná bychom si to přeci jen zasloužili. Národ, který dokáže se dokáže s obrovskou poctou rozloučit s takovou osobností, jakou byl Václav Havel, není úplně ztracený.
PS: Všechny, kteří mají odlišný názor a chuť sdělit nám ho v komentáři, prosím o kultivovaný projev, bez urážek a sprostých slov. Děkuji.
