Požáry na jihu Chile

V roce 2005 způsobil nezodpovědným chováním český turista Jiří Šmiták požár v chilském národním parku Torres del Paine.  Ve velké části parku (asi 14 tisíc ha, tedy sedm procent rozlohy parku) nenávratně shořely původní lesy. Při pochodu po populárním okruhu okolo vrcholků Torres del Paine jsou vidět značné škody a jeden dlouhý den vede smutnou zónou, kde byl dříve les.

Turistovi bylo přímo chilskými policisty doporučeno, aby opustil zemi.  Jiří Šmiták tak vyváznul prakticky bez trestu. Česká republika se aktivně podílela na obnově lesů, darovala 180.000 stromů a poskytla odbornou pomoc.

Před několika dny postihnul Torres del Paine další obrovský požár. Hlavním podezřelým je izraelský turista Rotem Signer. Ten už takové štěstí jako Jiří Šmiták nemá. Byl mu odebrán pas a po dobu třech měsíců bude vyšetřován na svobodě. Hrozí mu maximální trest 60 dní ve vězení.

Národní park Torres del Paine byl na několik dní uzavřen, místní obyvatelé utrpěli v začínající hlavní sezóně značné ekonomické ztráty. Shořelo přibližně 15 tisíc hektarů lesa. Velká část místních obyvatel je přímo závislá na turistice, která tímto požárem značně utrpí. Obrovská spálená území značně snižují atraktivitu návštěvy národního parku.

Izraelští turisté (bagpackeři) mají v Chile a v Argentině velmi špatnou pověst. Chovají se bezohledně, jsou hluční , neustále se opíjí.  Naprostá většina Izraelců, kteří po Jižní Americe cestují, bezprostředně před cestou absolvovala několikaletou povinnou vojenskou službu.

Jih Chile v posledních týdnech trápí řada dalších požárů. Ministr vnitra vyslovil podezření, že požáry jsou kvůli ekonomickým  politickým zájmům zakládány úmyslně.  Požárníci objevili padesát ohnisek požárů, která byla založena podobným způsobem. Při požárech zatím bylo zničeno několik stovek domů a zemřel minimálně jeden člověk, který se odmítnul evakuovat a šest pracovníků, kteří se podíleli na hašení požárů. Při hašení požárů pomáhají i další jihoamerické státy – Brazílie, Argentina a Uruguay.

Fotografie z mé návštěvy národního parku Torres del Paine v dubnu 2011 zde.

Co se řeší v Peru - leden 2012

PREZIDENTSKÁ MILOST
V Peru se diskutuje možná milost pro exprezidenta Alberta Fujimoriho. Ten odpykává ve vězení  25 letý trest za zločiny proti lidskosti, úplatkářství a zpronevěření státních peněz. Jeho dcera Keiko Fujimori letos jen těsně neuspěla v prezidenstkých volbách. Její zvolení by otci patrně značně zjednodušilo možnost prezidentské milosti. Jeho dcera tvrdí, že otcův zdravotní stav je nestabilní a chce podat oficiální žádost o milost. Lékaři státního zdravotního ústavu žádné větší zdravotní problémy u Alberta Fujimoriho nicméně nenašli. Peruánský prezident se ohledně možné milosti příliš nevyjadřuje. Je známý jeho předvolební výrok: “Žádný člověk by neměl zemřít ve vězení”.

BRATR PREZIDENTA - PRIVILEGOVANÝ VĚZEŇ
Ani prezident Ollanta Humala nepochází ze spořádané rodiny. Jeho bratr Antauro vedl komando, které v rámci boji proti vládě, postřílelo při obsazení policejní stanice v jednom městečku v horách několik strážců zákona. (viz můj předchozí příspěvek)
Peruánský tisk před několika dny otisknul reportáže, které dokazují, jakým způsobem Antauro odchází z vězení, prakticky kdy se mu zachce. Oficiálním důvodem těchto návštěv je jeho špatný zdravotní stav a urgentní návštěva nemocnice. Na vánoční svátky odešel z vězení 24. odpoledne a vrátil se až o dva dny později. Podobné zmizení se opakovalo 30. prosince - z věznice odešel ve 3:00 ráno a do nemocnice dorazil o osm hodin později. Novoroční noc strávil v soukromém pokoji s jistou "blondýnou" a první vyšetření absolvoval až na Nový rok.
Není to poprvé, kdy v Peru čtu podobná svědectví. Věznice volně opouštějí i někteří vrazi a násilníci.

PROTESTY V CAJAMARCE
Částečně nestabilní Peru řeší jeden veliký problém ve venkovské provincii Cajamarca. Místním obyvatelům, ale i regionálním lídrům, došla trpělivost při udělování koncesí pro těžařské společnosti. Postavili se velmi razantně proti těžařskému projektu Conga  - tedy dalšímu obřímu projektu na těžení zlata a mědi poblíže největším dolu na zlato  v zemi společnosti Yanacucha, vlastněné americkou společností Newmont Mining Corporation. Cajamarca zažila v posledních týdnech stávky, následné vyhlášení výjimečné stavu v provinci, naprosto neúspěšná jednání a prozatímní pozastavení projektu.
Cajamarku jsem před několika měsíci navštívil. Obyvatelé okolních vesnic už v té době protestovali na náměstí s fotografiemi poničené přírody, otrávené vody, zmizelých jezer a popisem zoufalé situace zemědělců.

Těžařské společnosti přináší do Peru kapitál. Ten i v Cajamarce zřejmě stojí za krásně opraveným centrem města a růstem životní úrovně. Jak je ale v Peru zvykem, bohatství se rozděluje především mezi úzkou vrstvu vyvolených a běžní obyvatelé z něj nemají žádný výrazný prospěch. Venkovští obyvatelé, tedy zemědělci, pěstují své plodiny na kontaminované půdě, trpí nedostatkem vody (i pitné) a prakticky ztrácejí jakoukoliv možnost obživy. Peru se svým  nesmírným přírodním bohatstvím (druhý největší vývozce mědi a zinku na světě, šestý zlata) své cenné kovy těží prostřednictvím zahraničních firem a ty vyváží výhradně nezpracované suroviny. V posledních letech se, především díky vysokým cenám zlata dalších cenných kovů na burzách, Peru daří ekonomicky.


ZABÍRÁNÍ ÚZEMÍ 
Deník El Comercio informuje o jednom z hlavních trendů mezi kriminálními gangy. Prodávají cizí půdu běžným obyvatelům, a pak ji v podle předem připraveného scénáře v rychlosti obsadí, spolu s tisíci nových “majitelů” pozemků. Ideálním obdobím pro tuto operaci jsou například Vánoce nebo jiné svátky, kdy místní obyvatelé nejsou tolik ve střehu nebo jsou na dovolených.


“Okupanti” zaberou území, začnou stavět, a pak už neexistuje žádný humánní způsob, jak z oblasti vyhnat chudé Peruánce, kteří za své životní úspory pořídili bydlení. Jedna z obsazených zón je například v těsné blízkosti petroglyfů v Nazce, jejichž část je díky “okupantům” nenávratně poškozená.
V evropském vnímání je neschopnost ubránit soukromé pozemky těžce pochopitlná. Peru jako stát ovšem příliš nefunguje. Mnozí uplacení policisté často spolupracují s kriminálníky nebo jejich jednání alespoň tolerují. Korupce je všudypřítomná a domoci se spravedlnosti standardními způsoby není v Peru jednoduché.

PROGNÓZY NA PŘÍŠTÍ ROK
I přístí rok Latinská Amerika včetně Peru očekává s optimismem. Ceny kovů na burzách jsou vysoké a do země bude i nadále připlouvat velké množství peněz. Trochu neklidu přináší povstání obyvatel v Cajamarce, které by se mohlo inspirovat i obyvatelei v dalších částech země a ohrozit nové, případně i stávající těžařské projekty. Další nejistotu vytváří situace v Evropě, kde se očekává snížená poptávka po zemědělských produktech z Peru. V letošním roce vstoupí v platnost dohoda o volném obchodu mezi Peru a Evropskou unií, ale také mezi Peru a Japonskem.


MEDIÁLNÍ HIT - CIRO A ROSARIA
Závěrem mám pro čtenáře mého posledního příspěvku o dění v Peru dokončení příběhu Cira a Rosarie - bez nadsázky největší mediální události v této zemi v roce 2011.
Jak se dalo očekávat, Rosaria nebyla vražedkyně. Záchranáři nakonec našli tělo Cira v jednom kaňonu, kam bez cizího přičinění spadnul. Příběh je v podstatě uzavřený, ale zmínky o něm, rozhovory s rodinami hlavních protagonistů a různé analýzy, se neustále objevují v peruánských médiích - dokonce i v těch seriózních.